Plánujete dovážet zboží ze země mimo Evropskou unii? Pak vás čeká setkání s celním řízením. Dovozní clo je povinná platba, bez které se žádný import ze třetích zemí neobejde, a její výše může výrazně ovlivnit ekonomiku celého obchodu. V tomto průvodci vám vysvětlíme, jak se dovozní clo počítá, co celní řízení v praxi obnáší a jak se vyhnout nejčastějším chybám.
Co je dovozní clo a kdy vzniká povinnost ho platit?
Dovozní clo je daň vybíraná celním úřadem ve chvíli, kdy zboží překračuje hranice. Povinnost platit dovozní clo vzniká při každém takovém dovozu bez ohledu na to, zda jde o zásilku v hodnotě tisíců nebo milionů korun. Cílem dovozních cel je zvýšit příjmy státu a zároveň zvýšit konečnou cenu zboží a tím motivovat spotřebitele k nákupu domácího zboží, které této dani nepodléhá. V našem případě budeme řešit dovozní cla mezi EU a ostatními zeměmi, mezi členskými státy EU se v rámci celní unie totiž neplatí.
Jak se dovozní clo vypočítá?
Výpočet dovozního cla stojí na třech prvcích: celní hodnotě, celní sazbě a celním kódu zboží.
Celní hodnota není totéž, co fakturovaná cena. Zahrnuje cenu zboží, náklady na dopravu a pojištění až do místa vstupu do EU – tzv. hodnotu CIF (Cost, Insurance, Freight). Pokud tedy zaplatíte za zboží 100 000 Kč a přeprava stojí dalších 15 000 Kč, celní hodnota je 115 000 Kč, a právě od té se dovozní clo počítá.
Celní sazba je pak procentní nebo specifická sazba přiřazená konkrétnímu typu zboží. Najdete ji v evropském celním sazebníku TARIC prostřednictvím tzv. KN kódu – osmimístného čísla, které každé zboží jednoznačně zařazuje. KN kód zahrnuje kódy celosvětového harmonizovaného systému (HS) s dalšími tříděními EU. Špatně přidělený KN kód je jednou z nejdražších chyb, které importéři dělají.
Většina dovozních cel funguje jako tzv. clo ad valorem – procentní podíl z celní hodnoty. U některých komodit, například zemědělských produktů nebo textilu, se uplatňuje specifické clo určené pevnou sazbou na kus nebo kilogram.
Nad rámec standardního dovozního cla mohou být uvalena antidumpingová nebo ochranná cla. Ta se typicky vztahují na zboží, jehož dovoz je z geopolitických nebo obchodněpolitických důvodů regulován, a u některých kategorií výrobků mohou být výrazně vyšší než základní celní sazba.
Co dalšího se platí při importu?
Dovozní clo je jen jedna z plateb, která vás při dovozu ze třetích zemí čekají. K celkovému daňovému zatížení se přičítají:
- DPH při dovozu, které se platí ve stejné výši jako standardní DPH v zemi dovozu – v České republice tedy 21 % nebo snížená sazba podle charakteru zboží. Základ pro výpočet DPH tvoří celní hodnota navýšená o dovozní clo.
- Spotřební daň – uplatní se u vybraných komodit, jako je alkohol, tabák, pohonné hmoty nebo elektřina.
- Poplatky za celní řízení – administrativní náklady spojené se zpracováním celního prohlášení.
Přehled nejčastěji dovážených komodit a jejich sazby
Celní sazby se liší podle typu zboží i podle země původu. EU má sjednané preferenční obchodní dohody s řadou zemí, díky nimž mohou být dovozní cla nižší nebo nulová – podmínkou je ale prokázání původu zboží příslušnými doklady.
Orientační přehled základních celních sazeb u běžných kategorií zboží:
- Elektronika: zpravidla 0–4 %
- Textil a oděvy: 12 % a výše
- Hračky: okolo 4,7 %
- Kosmetika: 0–6 %
Pozor, toto jsou orientační rozsahy. Přesná sazba závisí na konkrétním HS kódu. V rámci jedné kategorie se tak sazba může dramaticky lišit. U dovozu z Číny je navíc potřeba počítat s možností antidumpingových cel, která mohou základní sazbu několikanásobně překročit – například u ocelových výrobků, keramiky nebo solárních panelů.
Jak celní řízení v praxi probíhá?
Celní řízení začíná podáním celního prohlášení, které lze podat elektronicky prostřednictvím systému celní správy, a to buď přímo, nebo prostřednictvím celního zástupce. Celní prohlášení obsahuje:
- identifikaci zboží,
- jeho celní hodnotu,
- KN kód,
- informace o původu
- a deklaranta
K celnímu prohlášení je potřeba doložit sadu dokumentů: obchodní fakturu, balicí list, přepravní doklad (nákladní list, letecký nákladní list nebo konosament), případně certifikáty o původu nebo shodě. U regulovaného zboží – potravin, kosmetiky, hraček nebo elektrozařízení – přibývají specifické certifikáty a registrace.
Zboží lze propustit do různých celních režimů. Nejčastěji jde o volný oběh, kdy se zboží po zaplacení dovozního cla a DPH stává volně obchodovatelným na území EU. Dalšími možnostmi jsou celní sklad, kde se platba odloží na dobu uskladnění, nebo dočasné použití pro zboží, které se vrátí zpět mimo EU.
Nejčastější chyby při dovozu
- Špatně přidělený KN kód: Chybná klasifikace zboží vede buď k nedoplatku cla (a následné pokutě), nebo k přeplatku. Správné zařazení je základem každého úspěšného celního řízení.
- Podhodnocená celní hodnota: Celní správa má nástroje na ověření deklarované hodnoty a nesoulad s tržní cenou může vést k doměření dovozního cla i sankci.
- Chybějící nebo nesprávné doklady: Zásilka bez kompletní dokumentace je zadržena na hranici, což způsobuje zpoždění a dodatečné náklady.
- Podcenění antidumpingových opatření: Importéři, kteří nezkontrolují aktuální opatření EU vůči konkrétnímu zboží nebo zemi původu, mohou být nepříjemně překvapeni výší celkové celní zátěže.
Dovozy z Číny a dalších klíčových zemí
Čína je pro české firmy jednou z nejčastějších zdrojových zemí importu. S tím jde ruku v ruce zvýšená celní regulace – antidumpingová cla se vztahují na širokou škálu kategorií od kovů přes spotřební elektroniku až po textil.
Od roku 2026 navíc vstupuje v plnou platnost mechanismus CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), který zavádí uhlíkové clo na vybrané průmyslové komodity dovážené ze zemí s nižší uhlíkovou regulací, než je standard EU.
Od 1. července 2026 EU rovněž zavádí clo na malé zásilky ze třetích zemí. Opatření se vztahuje na balíčky ze všech zemí mimo EU, největší dopad bude mít ale na balíčky z Číny (Temu apod.), které tvoří až 90 procent malých zásilek do EU.
U dovozu z USA, Indie nebo Turecka platí odlišné sazby a podmínky. EU má s každou z těchto zemí jiný obchodní vztah, který se navíc může měnit v závislosti na aktuální geopolitické situaci. Před každým importem se proto vyplácí ověřit aktuální stav cel v databázi TARIC.
Kdy se vyplatí celní zástupce?
Celní řízení lze zvládnout i bez externí pomoci, ale vyžaduje dobrou znalost předpisů, čas a zkušenosti s dokumentací. Pokud dovážíte opakovaně nebo ve větším objemu, spolupráce s odborným celním zástupcem se vám zpravidla rychle vyplatí.
Celní zástupce zajistí správné zařazení zboží pod KN kód, zkompletuje dokumentaci, podá celní prohlášení a zastupuje vás při případné kontrole. Navíc průběžně sleduje změny v celních předpisech, antidumpingových opatřeních i obchodních dohodách.
V Servantu nabízíme kompletní celní služby – od přípravy dokumentace a celní deklarace přes zastupování na celnici až po správu celního skladu a Intrastat.
Potřebujete pomoct s celním řízením nebo hledáte spolehlivého partnera pro proclení zboží? Kontaktujte nás, rádi vám poradíme, jak na to.
Zdroje:
https://servant.cz/celni-sluzby/
https://www.dhl.com/discover/cs-cz/logistics-advice/import-export-advice/what-is-import-duty
https://trade.ec.europa.eu/access-to-markets/cs/content/kombinovana-nomenklatura-0
